SDH Plácky

Jednou z částí města Hradec Králové jsou i Plácky. Název pochází z německého slova Platz (místo), které označovalo četná místa pastvin, na nichž poddaní vypásali dobytek jako na společné občině, která byla mezi labskými rameny.

Název osady Plácky se udává poprvé ve farních kronikách v roce 1799. Před tímto rokem to byly Plotiště u Náhona.

Historie Plácek je krátká. Byly založeny v 18. století jako osada Plotišť nad Labem. Několik málo domů bylo postaveno kolem roku 1750. Pouze mlýn Kydlinov byl postaven již roku 1538.

Majitelé tohoto mlýna se měnili prodejem či královskou konfiskací.

Mlýn Kydlinov se v roce 1633 ocitá v rukou řádu minoritů hradeckých, neboť guardian tohoto řádu si takto stěžuje: „… nemohu tomu se vynadiviti, že věci klášteru přináležející tak ráčíte ošetřovati, do mlýna Kydlinovskýho vojáci ložírujíce, kdež žádným jiným mlejnům to není učiněno, jenž posavád tam zůstavají. Toto jest mi ku podivu, že tolik ten mlein má trpěti. I žádám, byste ty soldáty vyzdvihli a outraty co na ně vyšlo, do 20 kop mlynáři politovati, mně pak a kláštěru škody v obmeškání mletí vynahradili a mlejn, složivše 2000 zlatých, zase k svému užitku ujali. Dáno dne 3.ledna 1633 – F. F. Bartolomeus Provincialis.“

Roku 1799 kupuje Jan Střemcha, mlynář opatovický, svobodný mlýn Kydlinov v dobrovolné dražbě od Jana Maršona, mlynáře kydlinovského, pro svého bratra Františka a jeho manželku Marii za 18 018 zlatých. V trhové smlouvě je uvedena podmínka, která zavazovala majitele, že bude pouštěti dostatečné množství vody na Březhradský mlýn. Závazek však nebyl plněn dostatečně a proto dochází ke sporům mezi majitelem Kydlinova na straně jedné a mlynáři na Valše, Temešváru a v Březhradu na straně druhé. Tyto pře o vodu se táhly dlouhá léta. Ve vlastnictví rodiny Střemchovy zůstal mlýn do roku 1927. Ve 30. letech minulého století přešel na rodinu Horákovu, která vlastnila mlýn do roku 1948. V tomto roce byl mlýn znárodněn a včetně polí a hospodářství přičleněn ke státnímu statku Hradec Králové jako farma Kydlinov. Teprve v roce 1992 přešel mlýn Kydlinov v rámci restituce zpět do rukou rodiny Horákovy.

Roku 1910 došlo k výkupu pozemků podél Labe a byla zahájena regulace řeky. Tato práce byla zadána firmě Podnikatelství staveb Kress a Bernard z Prahy. V rámci této akce byla postavena rarita obce – most zvaný Kameňák. Byl vyprojektován Františkem Sandrem v roce 1910. Stavbu prováděla firma František Jirásek z Hradce Králové v letech 1911 - 12. Rozpočet činil 57 000 korun. Souběžně s mostem byla dokončena i silnice z Věkoš do Plotišť.

Tvar štíhlého oblouku vetknutého do mohutných nábřežních podpěr se klene nad Labem. Most je ozdoben řadou prvků a ornamentů, které jsou typické pro secesní architekturu. Pro tento způsob provedení je Kameňák nazýván nejkrásnějším českým secesním mostem. Poslední generální oprava mostu proběhla v letech 1998 až 99 nákladem 7 milionů korun.

Obec Plotiště nad Labem (změna názvu obce z Plotišť na Plotiště nad Labem byla vyžádána zastupitelstvem obce v roce 1898 a povolena v roce 1902) včetně osady Plácky měla být v rámci územního vývoje města Hradec Králové připojena již v roce 1918. Tento plán však nebyl realizován. První připojení Plotišť nad Labem včetně osady Plácky k městu proběhlo za doby okupace v roce 1942. Tento stav platil až do roku 1954, kdy došlo k odpojení Plotišť nad Labem, Plácek, Pouchova, Roudničky, Svobodných Dvorů a Věkoš. V odpojených obcích vznikly Místní národní výbory, které pracovaly až do roku 1971, kdy došlo k novému připojení obcí k městu. Jmenovitě to byly Plotiště nad Labem, Plácky, Plačice, Pouchov, Svobodné Dvory a Věkoše. Tento stav trvá dodnes.

Za činnosti MNV, později občanských výborů a komisí místní samosprávy došlo za účinné pomoci občanů k vylepšování prostředí na Pláckách. Byl postaven kulturní dům (nyní tělovýchovné zařízení TJ Dynamo Plácky), samoobsluha, opravena stará požární zbrojnice, v roce 1974 postavena nová. Byly vybudovány chodníky a silnice v ulicích Maxe Malého, Dědkova, Voborníkova, Jindrova, Klidná, Pobřežní, U kulturního domu, Cimlerova a Kydlinovská. Došlo i na vybudování vodovodu, kanalizace a plynofikaci obce. Rovněž byly položeny kabeláže veřejného osvětlení, rozvodů elektrické energie a telekomunikací. V současné době je v rámci investičního plánu města prováděna hloubková kanalizace v ulici Kydlinovská. Na všech těchto akcích se podíleli i občané obce a společenské organizace, které v místě pracovaly. Nesmíme zapomenout na pány Schejbala, Kutíka a Šestáka. Ti byli hnacím motorem všech akcí, které se v obci realizovaly.